Zjistěte Svůj Počet Andělů

Můj manžel chce být táta doma a já to necítím

Jako společnost se vzdalujeme od tradičního uspořádání nukleární rodiny. Stále více žen se stává živitelkami rodiny, zatímco stále více mužů přebírá roli táty v domácnosti. A to není nic špatného! Studie ve skutečnosti prokázaly, že děti mají prospěch z toho, že rodiče zůstávají doma, bez ohledu na pohlaví. Pro páry to však není vždy snadný přechod. V tomto článku prozkoumáme, jak jedna žena bojuje s touhou jejího manžela stát se otcem v domácnosti. I když nakonec přijme a podpoří jeho rozhodnutí, je to těžká cesta plná smíšených emocí.


Když jsme se s manželem rozhodli, že jsme připraven založit rodinu vedli jsme neustálý rozhovor o tom, jak bychom chtěli vychovávat naše děti. Když řekl, že chce být táta v domácnosti, byl jsem úplně nepřipravený – a přestože jsme se rozhodli, že by to pro nás byla nejlepší volba, stále mám smíšené pocity.

Vždycky jsem tak trochu snil o tom, že budu máma na plný úvazek .

Bez ohledu na to, jak ambiciózní jsem ve své kariéře nebo jak moc miluji to, co dělám, vždy jsem věděl, že chci mít děti, a představoval jsem si, že budu primárním opatrovníkem. I když vím, že by pro mě bylo opravdu těžké vzdát se svého profesního života, když byly mé děti malé, bude chvíli trvat, než se přizpůsobím myšlence nebýt rodičem v domácnosti.

Bojím se, jak se změní jeho vztahy s přáteli.

I když budou zcela chápat a pravděpodobně na ně zapůsobí, že se můj manžel rozhodl opustit kariéru a stát se otcem v domácnosti, jeho přátelé mu v žádném případě nebudou tak blízcí jako teď. Bude příliš vyčerpaný na to, aby šel ven, a i kdyby se občas mohl poflakovat, neměli by už mnoho společného.

je velmi orientovaný na kariéru .

Můj manžel říká, že je připraven opustit korporátní svět, ale je tak zapálený a zapálený pro svou práci, že si nedokážu představit, že by byl spokojen s tak drastickou změnou tempa. Říká, že se může kdykoli vrátit do pracovního procesu později, až budou děti trochu starší, ale obávám se asi prvního desetiletí, kdy se bude muset zcela věnovat rodičovství v domácnosti.


Nechci být vyřazen ze společenského života svých dětí.

Viděl jsem jiné pracující matky, kterým se jiní rodiče a dokonce i školy jejich dětí vyhýbají, jako by v životě dítěte mohl být jen jeden „skutečný“ rodič. Nechci stát sama v koutě na narozeninových oslavách, když jdu vyzvednout děti nebo musím požádat manžela, aby zavolal do školy, protože mu řekli jen to důležité.

Nejsem si jistá, zda ho ostatní maminky budou úplně akceptovat.

Chápu to – bylo by divné být ve skupině PTA se spoustou dalších žen a pak se objevit jeden náhodný chlap a všechny shodit. Ženy (a muži) dokážou být velmi klikaví, když jsou spolu, a já se obávám, že můj manžel bude tím zvláštním, který ho po přeřazení ještě více izoluje. vztahy se svými kamarády .


>